Téma:

Tak to mě opravdu pobavilo! Připomělo mě to hlášku z filmu tankový prapor " Ani dvouletá vojenská služba některým vojákům nestačí aby zvládli takovou sovětskou techniku jakou je bezesporu tank T53 "
Ne..ale ted vážně... ovládání zážehu druhého stupně manuálně a předně subjektivně je dost ošemetné, mám pocit že některé altimetry umí při poklesu zrychlení dát impuls tj .zaženhout třeba palník. Takový poměrně dražší G Witz to rozhodně umí. A není nad to když elektronika vyhodnotí okamžik poklesu a startuje ihned druhý stupeň.

Ahoj Pandy ,

Každý řídící systém předpokládá nějaký scénář v rámci kterého funguje.
Jakmile je proces mimo scénáře jsou tu problémy..

I ona aktivace zážehu pomocí akcelerometru má své ůskalí.
Například - deformace až případné utržení jednoho či více stabilizátorů. Vede k nárůstu aerodynamického odporu, deceleraci a přechodu na "corkscrew" - vývrtkovému či spirálovému letu, případě dvoustupňovky s zážehem motoru druhého stupně pomocí akcelerometru zde máme předčasný zážeh.

Život píše scénáře mimo všech představ ....

Mirek

Ahoj,

je zajimavé, že zážeh druhého stupně MIK Sondy žádným způsobem nevybočil ze směru letu stupeň první, evidentně rozběh motoru byl dost pozvolný.
Předčasný zážech ROSek u obou mých raket, měl na první stupně dost fatální následky.
Zapálení druhého stupně jen pomocí akcelerometru bez zpětné kontroly by asi nebylo spolehlivé i třeba z důvodu zakašlání motoru a krátkodobého poklesu tahu, což by šlo řešit časákem, který by inicioval zážeh se spožděním a pokud by došlo v tomto čase k opětovné akceleraci, tak by se zážeh přerušil, u velkých dvojstupnovek, by se dle mého názoru mělo již řešit zážeh, případně návazně výmet padáku při nebezpečném náklonu.
Myslím, že v našich stísněných podmínkách je docela o průser, když raketa vážíci cca 10kg s dostupem přez 1km vezme buzara a ještě třeba selže návratové zařizení.

Ivo

Ahoj Ivo ,

U MiK-ovi Sondy byla stabilita letu prvního stupně ovlivněna více faktory. Těžký a výkonný motor(580-620 Ns) - setrvačnost, dosti velká rychlost a také ten motor ještě stále nějakou dobu hořel , nešlo o zážeh po dohoření motoru!!
Motory také "neseděli" jeden na druhém, ostrý náběh ROS-ky se do spodního stupně z bezprostřední vzdálenosti pěkně opře.

U zážehu druhého stupně pomocí akcelerometru, by asi bylo možné použít upravený či přenastavený "G-switch" v pouzdře pro Zenerky. Ten je standardně používan pro detekci startu ( minimálná akcelerace cca 2G po dobu min. 0,5 sec). Zde tedy nastavit vhodnou deceleraci a dostatečně dlouhou dobu jejího trvání.

ad: u velkých dvojstupnovek, by se dle mého názoru mělo již řešit zážeh, případně návazně výmet padáku při nebezpečném náklonu.

U nás zatím využívá detekci odklonu rakety od vertikály asi pouze PPavlík u SkyROs.
Využívá vlastní gyroskop. Výmet padáku má zde další specifika.
Může jít o výmet při poměrně vysoké rychlosti , nároky na vytlačení padáku trupem dopředu jsou také vyšší (aerodynamický odpor, setrvačnost). Vhodnější může být boční výmet do strany. Větší padák také znamená silnější náraz po otevření padáku do poutací šnůry až možné poškození trupu "zipper".
Pro modeláře je gyroskop dosri těžký a energeticky náročný, detektory magnetického pole jsou zatím vhodné spíše pro detekci apogea.
Snad se to časem změní ...

Nedostatek většího letového prostoru, dle možností i s minimem porostů je již našim klasickým problémem.

Vícestupňové modely jsou opravdu velmi náročné na správný průběh jednotlivých procesů, jejich následnost a také načasování (synchronizaci).
Aspoň máme jistotu, že se nebudeme mít čas nudit a štourat se v nose ...

Mirek