Téma:

Díky za vysvětlení, to jsem potřeboval slyšet .

Ahoj
No ono tak zas jednoznačné není,velkou roli hraje i to že eletronikou v podstatě výrobci určili směr.U toho Enterprise recovery systému je nevýhoda , pokud nedojde k důslednému rozdělení rakety na více komponentů tak v podstatě rázovou energii při dopadu schytá celou váhou právě ta nejchoulostivější a nejhmotnější část trupu s křidýlky. Dále při výmetu hlavního padáku a jeho nalívání může dojít ke kontaktu s malým brzdícím padákem . proto u těch velkých raket to již řeší rozpadem na více částí , ovšem je to náročnější na elektroniku .
To co tu nastínil Dragon je v podstatě to s čím experimentujem s Honzou. Jedna část už tu byla a to ten pyrozámek.(stahnul jsem jej proto,že mě oslovil jeden rakeťák , že by to chtěli vyrábět komerčně)Princip toho systému je takový,že u větší rakety(v současné době ve výrobě Black Brant délka 5m motor 1370Ns ) V první fázi jsem s kolegou vyvinul 3.kanálový časovač s jedním kanálem ovládaným servem.Ten jsem zavrhnul odzkoušením a dodáním Altimetrů HiAlt45K a navrhnutím elektroniky s těmito altimetry , kdy dva budou pro spodní část a jeden pro horní část rakety.Po apogeu se raketa rozpadne na dvě samostatné části,kdy horní o průměru 140mma délce 2,7m bude právě na tom principu rozdělení a sestupu pomocí brzdícího padáku a hlavního padáku a ta spodní hmotnější a objemnější průměr 200mm,délce 2,3m bude využívat systém na principu brzdícího padáku a hlavního,který bude podržen až do operační výšky právě tím pyrozámkem,kdy po odpalu bude z kontejneru vytažen hlavní padák.Výhodu vidím v tom,že v podstatě brzdící padáček nemůže ovlivnit bezpečné nalití hlavního padáku a minimální množství prachu pro činnost zámku .
Ohledně zmenšení objemu u tak velkých trupů se již zkouší na raketě Litlle John (Honza Plecháč) umístěním padáku do kontejneru a tím jednak prakticky 100% jistotě že nedojde k ožehnutí padáku při výmetu a dále zmenšení pracovního objemu trupu pro výmet .U prvního stupně budou oba padáky umístěny v těchto kontejnerech a k rozdělení rakety by mělo stačit 3ml prachu,což je jen o 1ml víc než používám u tartara.Jak již bylo uvedeno oba systémy mají svoje pro a proti.Je to věc možností a požadavků konstruktérů a konstrukce

Ahoj Vojto ,

díky za zajímavé informace.
Je zde jeden problém - z původní debaty o Koudyho modelu jsme se hodně ponořili do problematily návratových systémů!

Navrhoval bych aby se text debaty včetně Dragonovy otázky překopíroval i do samostaného materiálu v rubrice Návratové systémy např. pod názvem Návratové systémy a děléní trupu. Takovýchto případů je zde již více a dobré informace se potom ztrácejí v hlubině debatního fóra.

Ještě drobný dotaz na Vojtu.
Mám takový dojem, že uváeěné množství Vesuvitu - 30 ml a 20 ml má být asi 3 ml a 2 ml. To by potom odpovídalo pro Tartara 2 m = 1,8 gr , co dobře odpovídá situaci kdy já u Tlouštíka používám cca 1,6 gr pro průměr trupu 104 mm, délka 130 cm, st. hmotnost 1,65 kg. 30 ml = 27 gr, 20 ml = 18 gr to už je dávka do kanonu !?


Mirek

Ano je to tak , teť jsem se na to díval že jsem napsal blbost opravdu má být 2ml a 3ml

Mirek napsal: Ahoj Vojto ,

Ještě drobný dotaz na Vojtu.
Mám takový dojem, že uváeěné množství Vesuvitu - 30 ml a 20 ml má být asi 3 ml a 2 ml. To by potom odpovídalo pro Tartara 2 m = 1,8 gr , co dobře odpovídá situaci kdy já u Tlouštíka používám cca 1,6 gr pro průměr trupu 104 mm, délka 130 cm, st. hmotnost 1,65 kg. 30 ml = 27 gr, 20 ml = 18 gr to už je dávka do kanonu !?


Mirek

Ahoj
Po dobu co existují setkání příznivců velkých raket jsem viděl pouze dva úspěšné lety modelů kde se použily duální výmety(Trnka a Pandy) Ono je totiš strašně mnoho možností a tím více názorů.Já to skoušel s menším modelem na motor 150Ns a skončilo to krtkem a škodou 2000Kč..Tak sem zvědavý kdo se s čím ukáže v Suché a Koprníku. Já zrovna řeším duální výmet na výškové raketě a kvůli vyvážení a co nejmenší hmotnosti bude altimetr se zdrojem v hlavici. Mam to v hlavě promyšleno a je to dost rozdílné. Každý má prostě jiné konstrukční schopnosti,tak se uvidí jak to bude fungovat.
Honza

Díky Honzo ,

za stručný , výstižný a otevřený názor.
Debata kolem Dual deploymentu má největší přínos v tom, že přinese informace o vlastnostech systému, jeho kladech
ale i problémech. Není to situace - jen toto a nic jiného! Právě naopak, pokuď poznáme systém, můžeme ho zkusit
obměňovat a přizpůsobovat svým podmínkáma potřebám. Snad se nyní s narůstajícím počtem stavitelů rozběhnou
nejenom teoretické debaty, ale i praktické ukážky a porovnání v praxi - ta je nejtvrdším rozhodčím.

Vývoj a stavba modelů u nás je hodně různorodý - různé podmínky, schopnosti, cíle a naštěstí nejsme svázáni
nějakými dogmatickými směrnicemi a konkurenčně - soutěživým přístupem s omezenou výměnou informací.

Tento web a debaty zde mohou napomáhat v inspiraci i pro ty kteří se na setkání nedostanou.
I když setkání představují po tété stránce úplně jinou kvalitu!


Mirek