Téma:

Mirek napsal: Motory Aerotech asi nejblíže koupíš zde:
www.sierrafoxhobbies.com/catalog/index.php/cPath/47_82

Na motory do 80-160 Ns nemušíš mít TRA licenci.

V této souvislosti mám jednu připomínku a jeden dotaz…
Připomínka se týká Aerotechů G - sluší se totiž upozornit, že je toto označení dost zavádějící, ve skutečnosti mají impuls 92-118 Ns, což je “trochu nad F”, mluvit o G je poněkud nadsázka. Důvodem ale není neserióznost výrobce, jde právě o potřebu vejít se do 60g pohonné slože aby to nepotřebovalo povolení k nákupu. “Opravdové” G s impulsem 155Ns je například G75J, který ale už potřebuje certifikaci pro nákup, bohužel to tvrzení, že licenci nepotřebuješ na 80-160Ns není zcela pravdivé.

A s tím souvisí můj dotaz - existuje nějaká ověřená cesta, jak získat v ČR “papír” ve stylu Tripoli certification, na jehož základě mi třeba zmíněné SierraFoxHobby prodá náplně nad 60g TPH?

Ahoj Tomáši ,

Motory kategorie G jsou všechny motory s celkovým impulzem nad 80 Ns , tedy od 80,01 Ns nahor včetně. Proto u některých motorů píší např. motor 80% G (spíše G max= 160 Ns) , to znamená 128 Ns = 0,80x160 !

Česká legislativa nic takového jako certifikace dle Tripoli či NAR nepozná a v tomto smyslu neřeší.

Co se nákupu ze zahraničí týče: jak kdy a jak kdo ..
jsou obchody které pošlou bez problémů a certifikace i motory třídy I (16-320 Ns) ,

Pokuď si uděláš certifikaci L1 , můžeš si potom kupovat motory do 640 Ns. Certifikaci si můžeš udělat v Německu , nebo ve Švýcarsku.

Mirek

Jojo, ta definice "písmen" sedí, jen Aerotech právě ty "dělené" značení nepoužívá a třeba u Sierafox se to člověk ani nedočte na webu. Člověk to zjistí až studiem materiálů Aerotechu a tak může být zájemce o koupi zaskočen tím, jak malý je rozdíl mezi jejich F a G.

Ad certifikace - mě je jasné že to nespadá do klasické legislativy ČR. Dotaz jsem směřoval právě k tomu, zda už má někdo ověřené cesty k tomu, jak to realizovat někde v Evropě (s ČR jsem ani nepočítal). Není to pro mě nějak extrémní priorita, popravdě větší rakety stejně moc nestíhám, saturuje mě vrcholové létání s modely elektrovětroňů, nicméně kdesi ve větší hloubce "seznamu" to uvedeno mám
Vlastní požadavky na jednotlivé stupně Tripoli jsou jasné, to je na jejich webu a není problém si to pročíst, specifické zkušenosti pro zájemce mimo USA už se ale zjišťují obtížněji...

Certifikace Tripoli .............. probíralo se to tady v minulosti tuším několikrát ,ale není na škodu to opět připomenout.
Předně naše legislativa s tripoli certifikaci nepočítá a v podstatě je účastníkovi tak trochu nanic i když já říkám není vše špatné co by k něčemu dobrému mohlo být. Problematika ohledně předpisů je dost složitá a vyžadovala by zde dlouhý popis a rozbor, mě osobně by to ovšem zde přišlo teď jako házet hrách na stěnu.
Takže k certifikaci. předně je nutné vyplnit na stránkách tripoli jejich přihlášku a zaplatit uvedený poplatek . To je naprosto nezbytný krok. Během několika dnů max. 14 dnů ti přijde z USA balíček s složkou všech dalších náležitostí. Nic ovšem složitého. Současně přijde i jejich plastová kartička s registrací a přiděleným identifikačním číslem.
To je naprosto nezbytný krok.
Pro L1 je důležité se potom někde přihlásit k certifikaci a to tam kde je založen klub Tripoli ideální je Švýcarsko ,dobrý je i klub v Německu . Vše stačí dohodnout s tzv. prefektem klubu stačí mejlem. Potom se vyplní přihláška tripoli v několika vyhotoveních a na klubovém či raketovém srazu v výše uvedených zemí se musí zajet s postavenou raketou na motor silnější jak 160 Ns. Raketa musí splňovat obecné požadavky jenž jsou v pravidlech. Dobré je volit model ne rovnou na 560Ns ale takovej v klidu přízemní někde kolem /do / 200Ns. Celá klasifikace spočívá v tom že máš model rakety jenž splňuje požadavky ,má návratové zařízení a vyznačený CP a CG bod. V žádném případě bych nevolil nějaký složitý model . Na zahraničních e-šopech lze ruzné stavebnice na toto rovnou koupit . Před komisí kde se přihlásíš musíš umět poskládat zakoupený motor silnější než 160 Ns a předvedeš potom bezproblémový let a přistání. Prefekt potom na tiskopis tripoli potvrdí podpisem že to bylo oukej a ty jednu kopii pošleš potom do Tripoli USA . Oni ti potom vystaví novou plastovou kartičku s ID číslem /stejné jako registrační / a tím pádem máš certifikaci do 650Ns. Není to nic komplikovaného ,chce to jen trochu peněz na benzín , popřípadě ubytování a svačinu . A hlavně aspoň trochu umět prolomit jazykovou barieru. Angličtina je obrovská výhoda ,němčina ještě lepší. Jazyk jidiš ,ruština popřípadě svahilština je naprosto nanic.
To je na L1 vše ,nic nikde neplatíš žádné zkoušky to na L1 nevyžaduje.
V ČR jsou dva lidé co mají certifikaci Tripoli L2 už několik let.
Certifikace L2 je to samé + musíš udělat testovou písemnou zkoušku . Opět dá se to naučit a můžeš si vybrat test v angličtině či němčině. Testové otázky a jejich správné odpovědi jsou součástí zaslaného balíčku na začátku registrace Tripoli. Jen se to naučit.

Děkuji moc, něco podobného mě zajímalo.
Já komunikuji anglicky plynně, proto mě byla jasná ta první půlka, kterou jsem si přečetl na jejich webu a koneckonců i obsah certifikace. Už méně mi ale bylo jasné, jak to reálně probíhá a pak specifika mimo USA, ale to bylo teď popsáno - domluvit se s evropským členem TAP k setkání a “zkoušce” na nějakém sletu… Tedy ryze formálně mě na tom zaráží jediná maličkost - člověk má skládat test s motorem více než 160Ns, který by mu ale správně neměl nikdo prodat, tak to vlastně nelze ověřit předem, ale to je poznámka skutečně formální, reálný problém to není.
OK, jestli se do pustím skutečně sám nevím, extrémní priorita to není, ale vedu v patrnosti pro případ potřeby

Jinak sám za sebe dodám jeden námět - v USA se za dobrý podklad k přípravě bere tato kniha od Marka Canepy - www.amazon.com/Modern-High-Power-Rocketr...=high+power+rocketry
Svého času jsem to koupil ve verzi pro čtečku Kindle za směšnou cenu asi 7USD a je to zajímavé počtení (nejen pro certifikaci), bohužel tato Kindle akce je již minulost, ale ani v papírové podobě to není vyloženě nedostupné.

Tu knihu od Kanepy mám taky a má ji zde i více lidí. Je to pěkná kniha ,předně je dobrá v tom ,že poukazuje na spoustu problémů jenž se u malých raket nevyskytují a jsou právě pro Hig specifické.
To skládání motoru není žádná věda , vše je v podstatě na jedno kopito a pokud má člověk zkušenosti s motorem G64W /motor do 160Ns / tak je to nachlup stejné. Na stránkách aerotechu jsou výkresy všech motorů ,je možné si to prohlédnout. Navíc každý motor má v balení podrobný návod a postupuje se podle něj. Ona by ta zkouška probíhat měla tak ,že si pod dohledem komisaře zakoupíš na místě motor a pod jeho dohledem jej zkompletuješ. Prodej je veden jako certifikační a občas na ně aerotech dává ještě slevu .Prakticky to probíhá tak ,že přijdeš k kupujícímu ten ti to prodá jdeš někam dozadu tam si to zkompletuješ ,čas nerozhoduje.
Prostě všude jsou jen lidi a zase se to až tak nežere. A pokud se to někde dodržuje tak ti ten komisař prostě poradí pokud to budeš dělat blbě a v žádném případě tě nebude nějak peskovat či buzerovat že to děláš blbě. Oni navíc dodržují určité rituály které je dobré předvést ,sice možná vypadají trochu úsměvně ale mají racionální základ .
Horší je pokud model poletí blbě či přistane tak ,že se start nebude dát opakovat ,např.se urve padák ,nebo padák je malý ,popřípadě se zamotá a raketa dopadne tak že se nakřápne ,či ulomí stabilizátor. Ale opět zkouška se dá opakovat ,třeba donekonečna. Ale to je většinou už souhra náhod. Většinou to dopadá dobře. U L1 rozhodně.
Výhodou certifikace je to , že ti pak prodají motor u L2 až do 2500 Ns což je už opravdu peklo.
U nás je to zatím prostě nijak ,ale jak v Suché prohlásil Karel J. a citoval pracovníka UCLK " raketama jsme se ještě nezabývali ,ale na ně také dojde" A ono na ně jedou opravdu dojde a to ne jen po linii UCLK . A já říkám je dobré na to být připraven.