Téma:

Hoj kolegové. Mirku KNO3 ve forme guličiek, alebo skôr vo forme vajíčok až velmi zaoblených kryštálov je dostupní už dost dlho , ja ho kúpil pred 6 letty od firmi Penta alebo tak nejako sa to volá -zaleží na dovozci a výrobci . Poslednú dobu to pozorujem a dusičnany ve tvaru skoro sfer sú dostupné len sa to neuvádza v jeho špecifikáciach. Treba občas vytiahnút mikroskop a pozret to.
Akurát poznatok - ten kuličkový KNO3 sa dost naprt mele jednak krystali pred nožami utekajú a druhák ,ked som sférické krystaly KNO3 pozeral pod mikroskopom tak boli krásne - neboli v nich žiadne bublinky s okludní vodou a pod. boli perfekté a tvrdé ako šutr pravdepodobne kryštalizované v fluidnom kryštalizátore ,proste kvalitka cena tam bola kolo 120 korun Sk vtedy.

Ahoj Mirku,
Ohledně dextrozy vím, že je to jedna a ta táž, jedná se o Glukopur, s několika procenty molekulárně vázané vody - vždy dosouším 5-6 hodin při teplotě 60°C. Tvé pochybnosti o ´´kuličkové´´ frakci si dovolím trochu oponovat, složení, které jsi popsal odpovídá, KNO3 to samozřejmě skutečně je, velikost částeček jsem změřil zběžně mikrometrem. Zkusil jsem to vyfotit, je to mizerně vidět. Ale do krystalického prášku co mi od nich chodil dříve to má daleko..

Vypadá to tak, že časové kořeny dodávek dusičnanů v podobě zaoblených , vajíčkových až kulovitých krystalků mají delší historii. Namátkou jsem si vzal vzorek z KNO3 dodávka z roku 2010.
Ta již také obsahuje takovéto krystalky i když ve značně širokém rozměrovém spektru (krásně čiré).
Použil jsem mineralogickou lupu (triplet Lomo) s 10x zvětšením. Materiál jsem používal, mletí v tříštivém mlýnku. V porovnání s ostrohrannými krystalky (starší krystalizace ) může vznikat při mletí větší rozměrová frakce. To může mít za následek vyšší viskozitu a horší licí vlastnosti směsi.
Současně to má vliv na menší rychlost hoření.

Chtělo by to oddělit sítováním po mletí dusičnanu vetší frakci. Pro SX81 uvádí B. Křížek síto 135 um , pro KNO3 do dextrozové směsi uvádí Nakka mletí na 50-100 um , s tím že KNO3 přichází často v zaoblených až kulovitých krystalcích (USA).

Takže si myslím že použití odsítovaného KNO3 frakce pod 135 či 100 um zlepší viskozitu (litelnost) směsi a současně zvýší rychlost hoření na !běžnou" úroveň.
Optimální mletí a sítováni je dobré ověřit , protože podíl menších frakcí pod hodnotu oka síta je hodně rozdílný v závislosti na původu suroviny, době a kvalitě mletí ....

zde úryvek z mého staršího příspěvku k této problematice:
Vzal jsem si vzorky KNO3 ze dvou různých zdrojů pro porovnání (do cca 1 kg) , prosítoval a zvážil co prošlo sítem a co zůstalo a dostal tyto výsledky.
Vzorek ze zdroje č. 1 : 43,5 % částic KNO3 velikosti nad 400 mikrometrů !
Zbytek – tedy 56,5 % částic je pod 400 mikrometrů.
Vzorek ze zdroje č.2 : 11 % částic KNO3 velikosti nad 400 mikrometrů !
Zbytek – tedy 89 % částic je pod 400 mikrometrů.

KNO3 - vzorek č. 1 je novější nákup běžné čistoty cca 99% , nikoliv p.a.
KNO3 – vzorek č. 2 je dosti stará surovina prodávaná v sáčcích po 100 gr. měl tedy částice (krystalky) výrazně jemnější .

Pro zajímavost jsem dal na síto a opatrně prosítoval i další vzorku již mletého KNO3 ( konzistence (pudr) , ten prošel hladce sítem - bez jakéhokoliv zbytku , s typickým dýmem jemného zvířeného KNO3.

I tato jednoduchá a primitivní metoda s jednou velikostí ok síta potvrzuje význam mletí KNO3 pro přípravu paliva.
link na příspěvek:
www.raketaci.cz/index.php/fofum-pokec-o-...u-bates?start=6#2396

Mirek