Téma:

Číst více ...

Hmm pane kolego musím smeknout a pochváliť. Obdivujem tu mravenčiu prácu. Teraz nechcem kecať , ale táto myšlienka ma napadla cca 2 týždne späť malí kvapalinový motor to by bola výzva. Mal som V merku jeden s prvých kvapalinových motorov s bývalej ZSSR konštruktérky boli tuším známi Sergej Korolev a Gluško. Motor bol od pohľadu konštrukčne jednoduchý.
Druhák do motoru si vstrekoval kvapalný O2 alebo plynný. Inak pozor na spätné šľahnutie plameňa do fliaš , O2 je desná sviňa. Inak toľko práce a neistý výsledok no uf. Zajímalo by ma dosahované ISP ,ale to by sa muselo merať hmotnosť spáleného Paliva a O2. Inak neviem či nekecnem , ale ten raketový lieh neviem či neriedili s H2O pomer tuším 70-80% lieh a 30-20 voda. Tak držím palce a som desne zvedavý na výsledky soudruhu šéf konstruktére mi strana a vláda chceme výsledky ,výsledky...

Obdivuhodná práce ,ale já osobně jsem v tomto ale dost pesimista. Tyto motory mají několik závažných pro amatéry konstrukčních problémů, mezi hlavní patří třeba chlazení spalovací komory a zde se může konstruktér dostat do neřešitelné smyčky . Každá směs v toto případě vezmeme směs kyslík/líh má tzv.spalné teplo ,tj množství tepoty jenž se uvolní spálením ideálního poměru a na druhé stránce je to výparné teplo ,tj množství tepla jenž je třeba na uvedení kapaliny do varu . Na první pohled je patrné že je mezi těmito údaji nepoměr a to bud to bude chladit /potřebuji hodně lihu/ ale nebude to hořet protože je tu málo kyslíku a nebo to bude dobře hořet ale špatně chladit. Němci to řešili u V2 mimo jiné tím jak napsal už Dušan ,že do lihu dávali tuším 25% vody ještě to hořelo ale zvedli hodnotu výparné teploty směsi tj.směs odvedla více tepla. Všiměte si ,že poměry oxidující složky a paliva v kapalinových motoerech nejsou vždy v ideálním poměru a u paliva v mnoha případech dvoj i trojnásobně přesahují poměr viz poměr O/H v motorech raketoplánu. A němci u V2 taktéž používali značný přebytek lihu.
Druhák k GOX jsem velmi skeptický,protože ho je především málo v objemu hustota GOX proti LOX je neskonale někde jinde ,tento motor / GOX / dle mě sotva unese sám sebe. Něco jiného by byl ovšem LOX ale práce s ním není jen tak ,jak již nastínil autor nademnou ..kyslík a především kaplný je pěkná sviňa .
Seřídit vstřikovací ventily do správného poměru je taktéž kapitola sama o sobě ,při této příležitosti si vždy vzpomenu na soudruha generála Nědělina , jak sedi na tom křesle u startovací rampy sovětské rakety N1 řve na techniky ,personál se snaží kladivama a šroubovákama seštelovat na poslední chvíli vstřikovací ventily plně natankované rakety................... a pak jim to znenadání jeblo................ smrt generála byla dozajista rychlá a s ním i přes 200 techniků.
Ale jinak držím palce ,přeji hodně úspěchů a těším se na dozajista pravidelný report jak to pokračuje.

Mohl bych ze zeptat jak dlouho motor hořel nejdéle? Použil jste i vnitřní chlazení filmem paliva? To totiž bohužel nevidím. Jinak je to obdivuhodné, i když velmi náročné - při zmenšování kapalinových motorů je totiž problém s chlazením. Je to hrozně citlivé. Proto se miniaturní raketové KPL motory dělaly ablativní a v počátcích také chlazené vodou. Do asi 5s chodu by mělo i pasivní chlazení vodou vycházet lépe. Tím vám ale nechci rozmlouvat cestu poměrně věrné kopie větších motorů. Má to něco do sebe. Je to opravdu nesmírně hezké.

Díky za Vaše reakce na můj pokus.
tady se pokusím odpovědět na nastíněné otázky
- Motor běžel pouze jednou, odhaduji to tak na půl minuty, bohužel jsem nezapnul záznam na kameru. Jen jsem stačil mezi zásahy do regulace vzít foťák a udělat pár snímků.
- Chlazení palivovým filmem jsem nepoužil, spíše uvažuji o ředění lihu tak 20% vody, jak to dělali Němci.
- GOX také nepovažuji za výhodný pro praktický provoz, ale chtěl jsem navázat na práci v odkazu zmíněného Leroy J. Krzycki, a pokud takový motor stabilně poběží, uvažuji o použití peroxidu vodíku ( padesátiprocentní se dá koupit a neměl by být moc nebezpečný) ale to je na delší diskuzi - to by znamenalo přeřadit reakční komoru s katalyzátorem, kde by se H2O2 rozkládal a postupoval dál do směšovače. Obsah O2 nebude ve vzniklém paroplynu 100% a tak bych mohl použít vydatnější palivo ( kerosin) - ale to by zase mohl být problém s chlazením komory...

Dobrý den, pokud váš motor běžel skutečně kolem půl minuty, je to fantastické! Tak dlouho většinou hoří některé stupně sondážních raket. Co se týká způsobů chlazení, tak u malých motorků na KPL se častěji vynechává regenerativní chlazení a raději je používáno chlazení filmem paliva, které vzhledem k potřebnému přebytku paliva nad okysličovadlem není velký problém. Chlazení zajišťuje potom řada vstřikovačů paliva na okraji vstřikovací hlavy. Všechny déle fungující raketové motory s KPL mají zároveň regenerativní chlazení a chlazení filmem paliva, jinak by teploty v komoře kolem dvou tisíc C nevydržely. Doporučuji nastudovat systémy Apollo Descent Engine a motory od Armadillo Aerospace. Co se týká okysličovadla, tak bych se trochu přiklonil k názoru co tu už padl - pro modelařinu je asi nejodzkoušenější okysličovadlo N2O. Jak s kyslíkem, tak kyselinou dusičnou nebo koncentrovaným peroxidem jsou opravdu velké problémy.