Téma:

Tradicni modelarstvi 1400let stare?

Kurna, proc jim to lita a neboucha?
Ze by u nas nerostl bambus??



nebo je to tim, ze se u nas nemazeme tak moc blatem pred startem?



nektere rakety sou dost velke a nepouzivaji ani navratove zarizeni..


nektere modely pouzivaji netradicni stabilizaci.. nejaka RM soutez..


nektere modely sou trocha vetsi
Doporucuji si podrobne nastudovat, jak se zapaluji synchronne vice tryskove motory...
Mame se co ucit..


celovecerni film o raketovem modelarstvi...

a neco jim predce bouchne...

jak to vlastne delaji?


Ale ty motory sou kanalove, kanal se dela az dodatecne.
Dle info, muze byt, ze je to nejenom BP, ale smes cukru, KNO3, drevouhelneho prachu a siry..
A predci jim to leta..

Ahoj Merline ,

Takovýchto videí z tradičních Thajských akcí mám již pár desítek. Ale zatím jsem neviděl podrobnější materiál k technologii výroby a složení paliva. Díky !!!

Palivem pro jejich raketu je černý prach (ohňostrojový) 77% KNO3 a 23 % dřevěného uhlí.
Použili 4 kg hrubě mletého KNO3 ( zrnitost 1,2 – 2 mm !! , 8 12 mesh) a 1,2 kg jemněji mletého dřevěné uhlí
( zrnitost asi nad 20 mesh - není to pořádně slyšet). Přidali ještě vodu a směs ručně promíchali.

V motoru bylo vloženo dlouhé válcové pouzdro do kterého byl zvrchu přidáván písek a ten byl lisován , čím se roztáhlo a palivo se upěchovalo ?.
Po ukončení lisování se potom poklepáváním uvolňoval nalisovaný písek zevniř toho trnu vytvářejícího kanálek.
Po vyklepání písku se trn vytáhnul a umyl ve vodě – bylo vidět jeho zvlněný povrch od jednotlivých lisovacích dávek.
Lisuje se jednoduchá dřevěná tryska tlustá asi 2 palce (50 mm).
Motor je potom uložen až do soutěže. Před soutěží se motor skompletuje se stabilizační bambusovou tyčí.

Před startem se ještě zvlhčuje kanálová dutina motoru pomocí tyče omotané textilem , těmito pohyby se zároveň uhlazuje povrch paliva v kanálu motoru.
Pokuď se palivo příliš navhčí , motor nebude mít dostatěčný tah a nepoletí , jestli se navlhčí příliš málo motor může explodovat.

Doufám, že jsem to správně pochopil a posal ....

Bylo to rozhodně zajímavé video!!

Rád bych viděl podobné video i o výrobě jejich velkých prstencových Girandol !! Mám videa kde startují a letí Girandoly o průměrech až do 5-6 metrů!!

Mirek

Nerad bych se mylil.
Ale oni to delaji tak, ze tu PVC trubku strci do ocelove trubky a obsypou to piskem michanym z jilem.
Tak vytesnuji ten PVC obal budouciho motoru, aby se pri lisovani neroztrhnul.
Po nalisovani sloze BP se pak vyklepe ten jil z trubky a motor vypadne a oni ho tam umyvaji...
Centralni kanal se vrta az nasledne, nekde sem videl dlouhe kopijove vrtaky. Nebylo to vtomto, ale jimen videu vyse.
Odpovida to i pomalemu rozbehu motoru, kdy nez se kanal odhorenim rozsiri, tak motor netahne.

Girandoly se plni necim podobnym, co sem videl a kdyz si spomenu, tak to lisuji to velkych ocelovych trubek z nekolka tryskami podlene rozlozenymi na povrchu trubky.
Ale co sem se koukal, tak to byli trubky velkosti pres 100mm a takovou bych nechtel dostat po kebuli.
Ale videl sem girandoli z motory na obvodu, nakonenymi, ktere sem i pouzival, avsak mensi.
Je to specie evropska, ale u nas se to malo pouziva na ohnostrojich, stejne jako vysokoletne rakety ohnostrojne, ponevac to potrebuje prilis velky prostor pro dopad.
Klasicke vysokoletne *100m let)rakety potrebuji az 800m bezpecnostni okruh (predpis), na to u nas nebyva prostor, zejemena pro oficialni ohnostrojni prace.
Kdysi se vyrabeli uzasne vysokoletne rakety (zeveta bojkovice), ale ohnostroje meli docela jinou koncepci a take prostor, nedelali se velmi casto a dohledavka zlyhavek a ostatniho spadu byla povinnost pro vedouciho odpalovace a bezpecnostni okruh se oteviral az po uplne likvidaci zlyhavek a spadu z ohnostroje, takze to trvalo i nasledujici den.
To by nebylo mozne realisovat v dnesni uspechane dobe, zejmena v priade ze se jedna o nejaky maly (levny) ohnostroj. Cena provadenych praci by nekolika nasobne prekrocila cenu materialu.

Proto se v nasich koncinach nestrili rakety a girandoly, jako soucast ohnostroju.
A to nemluvim o certifikaci a zarazeni vyrobku (kdo by to dovezl a certifikoval a pro koho?)

Jina situace je kupr. v Italii, kde je povolena domaci vyroba ohnostrojnich a zvukovych efektu i pro civilni osoby, stejne jak nakup chemikalii a soucasti a je to naprosto legalni a beztrestne.
Tam si vyrabi podomacku petardy a rakety pro zabavu a maji v tom tradici, stejne jako v tech girandolach a jinem...

Ahoj Merline a díky za upřesnění výrobního postupu - je to tak. Rozpínací trna to tedy není!
Vrtání dlouhého kanálu kopijovitým vrtákem v jejich podmínkách je také celkem záhul. Nevíš do jaké hloubky vrtali centrální kanál v motoru ?

Dlouhá doba hoření jejich hrubozrnné prachové směsi je opravdu pozoruhodná.

Dlouhé a pružné bambusové stvoly jako tyčové stabilizátory , spolu s nepřesnostmi nesouosost , asymetrie a také nelinearita hoření způsobovali nezřídka změnu letové dráhy na spirálu.

Nemáš někde podrobnější popis ( návod ) na Girandolu?

Mirek

Navod na girandolu sem vzivote pubertalnim nikdy nevidel v davne pred internetove ere sem vyrabel raketove motory na BP lisovanim do papirovych stopin, alias trubek a jejich prubeh horeni byval nekdy dramaticky.
Navod na vyrobu sem nasel pred bez mala 30 lety v babiccine knizce "receptar chemicko technologicky".
Tato knizka vysla i v reedici volvox globator, stat' ohnostrojstvi a pyrotechnika, tam je take...
V nejakem filmu sem pak zahledl nejaka letajici kola, nasledne sem to pak zkousel..
Ale spusob sestaveni byl stejny, neboli podobny, jako v tomto navodu vid nize.
turbo-pyro.s3.amazonaws.com/Making-a-Girandola.pdf

Avsak v thajsku to delaji trochu jinak, alespon co sem videl, tak motor maji jeden, pouze jedinou pricnou trubku ocelovou z tryskami podelne na trubce.
Silena predstava.
Na obvodu kola nekdy maji pomocne rozbehove motory, aby doslo rychlejsimu nastoupani na provozni otacky.

Dlouhe neexplozivni horeni je mi take zahadou, kterou mozna nepochopim nikdy.
Co si pamatuju sve pokusy z pred 30 let, tak kdyz sem michal podle receptare prvni raketove prachy, tak do exploze to proslo pri sebemensim nehomogennim naplneni, spatnem upechovani, nebo nafouknuti papiroveho obalu. Zadny centralni kanal se nevrtal.
Tryska se delavala tak, ze se michala hlina z pilinami, dextrinem a sadrou, nebo piskem, dextrinem, sadrou, ja sem jiz onehda na tryskach nahrazoval dextrin duvilaxem, nebot sem mel dextrinu malo.
Tak sem vyrobil vlastne prvni "fugenkleber" a jeste sem nekdy pridal trocha povidel.

Lisoval sem pomoci dreveneho lisu pakoveho, vyrobeneho na puvodni ucel tiskaciho lisu na linoryt.
Nastoje a pripravky sem nemel jine, jak drevene, vsechno vytoceno na vrtacce stojanove.
Ale naucil sem se hodne o drevu, kazdy klacik i suk co sem nasel, sem dokazal zhodnotit.
Neradeji sem delal z akatu.. zejmena lisovaci pripravky a kopisti.

Prach byl slozen obvykle jako BP, avsak siry bylo mene a dreveneho uhli trocha vic, ale nedavalo se jen drevene uhli, ale i uhelny prach a pak jeste dextrin, aby to po napechovani drzelo po kupe.
V dobach pozdejsich sem pri vyrobe BP vysokotlakem lisovaneho do RM ohnostrojnych raket na misto dextrinu daval jako pojivove palivo lepidlo na basi PVA(polyvinylalkohol), nebo tzv. Methylan, lepidlo na tapety a plakaty. Z ceho bylo to lepidlo nevim, ale pouzivalo a pouziva se dodnes bezne.
Byla to normalni technologicka soucast RM ZVS Dubnica, vyrabelo se to v CSSR.

PVA sem pozdeji zkousel, avsak bez uspechu jako pojivo-palivo do lisovatelnych zrn na plneni motoru v okyslicovadle dusicnanu amonneho.
Tady bude muset pokracovat nekdo mladsi, experimentu chtivy, ja sem uz liny, mne postacuje SX81, kvuli jednoduchosti.