Téma:

Když jsme si zde zavedli jako novou kategorii "Stabilizátory - Tvary a velikosti", bylo by vhodné sem dát něco do počátku.

A tak jsem se rozpomenul na zajímavý a dosti málo známý typ stabilizátorů - Roštové stabilizátory.

Někteří z nás je poznají ze záchranného raketového systému na Sojuzech.
Jiní si jich možná všimli na raketách SS 21 Točka nebo i na SS 23 Spider.

Další střelou používající roštové stabilizátory jsou PLŘS - R 77 a RVV-SD. Tyto ale nebyly ve výzbroji naší armády.

citát z popisu R 77:
Protože byly na tuto zbraň kladeny značné nároky z hlediska manévrovacích schopností, obdržela velmi netradičně pojaté ovládací plochy v podobě čtyř sklopitelných do tvaru písmene „X“ uspořádaných roštů nepodobným těm, kterými byly opatřeny některé typy sovětských balistických střel (typy SS-21, SS-23 ...).

Takto pojaté ovládací plochy jsou totiž schopny lépe usměrňovat proud vzduchu než ty klasické.
Kromě toho vykazují vyšším aerodynamickým momentem síly a navíc na jejich vychýlení je zapotřebí menší množství energie.

Čtveřici těchto roštových ovládacích ploch přitom doplnila ještě čtveřice podlouhlých lichoběžníkových do tvaru písmene „X“ uspořádaných stabilizátorů. Ty se přitom nacházely na bocích střední části válcovitého těla této zbraně.

V příloze najdete pár obrázků na ilustraci.

Zkoušel již někdo z rakeťáků na létajícím modelu či polomaketě tyto stabilizátory místo klasických stabilizátorů??
Myslím opravdu roštové stabilizátory , nikoliv prstencové či trubkové!

Uvažuji o stavbě příslušného modelu či polomakety.

Pěkné informace o R 77 jsou zde:
: ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technik...s/r-77-aa-12-adder-/


Mirek

Ahoj Mirku,

tak to by mě zajímalo, jak se to chová, myslí, že to musí mít šílené indukční odpory, už se těším, jestli něco s touto stabilizací postavíš.

Ivo

Ahoj Ivo ,

máš určitě pravdu , že to bude celkem náročné.
Jedině bývalý Sovětský svaz tuto technologii použil u několika raket.
Mimo nich asi prý jenom snad jediný pokus USA.
U SS 21 jsou roštové stabilizátory nejenom sklopné k tělu rakety( minimalizace přepravních rozměrů), ale jsou
i oročné a spojené s regulačními plynovými kormidly v trysce. SS 23 má výkyvné trysky.
Výška dráhy letu je u SS 21 mezi 6-28 km. Je fakt že Sověti měli zajímavé nápady a technologie.

Podle informací od rakeťáckých pamětníků , zatím u nás nikdo model rakety stabilïzovaný výhradně roštovými
stabilizátory nepostavil, respektivě nepředvedl. Takže to bude i zajímavá výzva.

Je třeba řešit otázky tvaru a celkové velikosti roštového stabilizátoru, tuhosti a tloušťky roštové pásoviny a hlavně
otázka vhodné velikosti "ok" roštu. Velké rozměry oka způsobí malou aerodynamickou účinnost, příliš malé zase
velký aerodynamický odpor i indukováný odpor ( asi i vliv " výšky" roštu).

Roštový stabilizátor chci dělat sklopný ke trupu , kvůli přepravě ale hlavně jako pojistku pro uražení stabilizátoru při
přistávaní modelu!!

Přidávám další pohled na roštové stabilizátoty SS 23.

Mirek