Téma:

Přepážka kterou mi Honza poradil je samozřejmě pevná dost, jde hlavně o polystyrenový blok o který se opírá.
Ale ani po dvoujádru se polystyren ani nehnul. Není na něm ani náznak nějakého krátkodobého stlačení ani jiná deformace. Až jsem se tomu dilvil. Napadá mne jak tu bylo zmíněno použít čelňák, ale já se v těch motorech tolika nevyznám, takže bude lepší si v tomto nechat poradit. Tah nemusí být kdovíjak ukrutný. Nejlepší by byl stejný tah jako byl při prvním letu, ale aby to táhlo dvakrát tak dlouho. Jak toho docílit však netuším.
Béda pilot

Jsem téhož názoru, že cesta nevede zvyšováním výkonu motoru, ale prodloužením doby jeho tahu.
Tomu raketoplánu sluší pozvolný náběh a následný majestátný let k výšinám.
U pořádného kopance se zvednou nároky na uřízení a více se projeví nesimetričnosti na éru.

Ivo

Mirek napsal: Ahoj Béďo,

možná by jako další malý krok vpřed pomohlo použít Honzův motor 460 Ns ( má stejný průměr jako 340 Ns , jen je delší a má 3 zrna místo 2 zrn u 340 Ns) , vyšší impulz motoru bych zkusil zkombinovat se startem pod úhlem cca 75-80o , aby model nabral co největší výšku ...

Mirek

Chlapi
Zapomínáte na jednu věc,jedná se o křídlo dvojté delty řízené evelony.Pokud se nebudu bavit o těžišti raketoplánu (holá nutnost),přichází dost podstatný prvek u zde použité delty a to klopivý moment.Bohužel dedukuji jen dle fotky a reakcí pilota při letu.Při startu viz fotka jsou vidět evelony v negativní poloze,tj. potlačeno tím potlačením se koriguje klopivý moment vzniklý tahem motoru v tlačném uspořádání a částečně profilu křídla + dost přispívá úhel startu raketoplánu(statická stabilita).čili čím bude větší úhel startu tím víc se bude statická stabilita přibližovat k neutrálnímu bodu (představte si to jako páku) bude to ještě víc nestabilnější. Po vyhoření motoru je třeba přejít na kladný klopivý moment ono natažení těch evelonu nahoru.Z toho jsou prakticky jen dvě cesty a zvyšování výkonu to rozhodně není ( čím větší výkon,tím rozdílné klopivé momenty).První osadit gyro v režimu AVCS s nastavením zisku ať už dalkově či né .
Pak je možno experimentovat z nějakým navyšováním výkonu ovšem za předpokladu zda to ustojí drak.Nebo zvolit motor s nižším plynulým tahem a delším chodem.(to musí vyřešit motoráři) A nebo zvolit cestu jako skutečný raketoplán dostat jej nahoru pomocí raket a spět klouzavým letem.Že to není jednoduché by mohl jistě vyprávět Karel Jeřábek . Ono ustát stabilitu tak různorodého hebla jen aerodynamicky není sranda,když ve skutečnosti to řídí několik počítačů.

Chcel by som zverejnť ma čom teraz robím a hlavne poďakovať Vojtovi, že mi poskytol plán na túto raketu a že mi poradil doladiť technické veci okolo nej. Vojto vďaka!

Marian,

pekná práca . Na aký motor to je , aké to má rozmery ?

Jojo

Dĺžka 850 mm, trup priemer 60 mm a je to na Ros-ku.